"Pravonín vesnicí roku 2005 - Středočeského
kraje"
Historie obce Pravonín sahá až do 12.
století, kdy byla na návrší postavena rotunda, pravděpodobně z popudu
premonstrátského kláštera v Louňovicích pod Blaníkem. Jedna z verzí říká, že
jméno vsi je odvozeno od jména převorky louňovického kláštěra Pravoně (Justiny).
Druhou verzí, pravděpodobnější je, že hvozdy kolem rotundy dostal k osídlení od
Přemysla Otakara II. člen jeho družiny Pravona.
Obec leží v malebném podblanickém kraji nedaleko jihovýchodní hranice
Středočeského kraje. Nejbližším městem je 12 km vzdálená Vlašim. Jak se k nám
dostanete? Pokud jedete po dálnici D1 od Prahy, můžete sjet na 49 km „EXIT
Psáře“ a pokračovat směrem na Zdislavice. Při jízdě od Brna je lepší sjet na 66
km „EXIT Loket“ a dále na Čechtice. Vzdálenost je 14 km resp. 18 km.
Pokud se Vám bude po průjezdu obcí Malovidy zdát, že jste zabloudili, nenechte
se odradit vjezdem do hlubokého lesa. Po vyhoupnutí z lesa Vám bude odměnou
nádherný panoramatický výhled na bájnou horu Blaník a samozřejmě na Pravonín. Z
návrší (550m n.m.) se nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na celé
panorama Blaníků, chráněnou
krajinnou oblast, ale i na Načeradec a vzdálenější Miličínsko a Voticko -
„Českou Sibiř“.
Při příjezdu do obce Vás jistě zaujme 550 m dlouhá náves o šířce 50 až 80 m,
které dominuje pečlivě udržovaná kaštanová alej. Ta dovede návštěvníky až k
historické dominantě - románské rotundě sv. Jana Křtitele. Přes různé přestavby
v průběhu doby si kostel dodnes zachoval osobitý ráz románské stavby a patří
mezi několik málo dochovaných staveb svého typu v celé Evropě. Kostel se starým
hřbitovem obklopuje alej stoletých lip.
V pravé horní části návsi stojí malý barokní zámeček, původní sídlo neustále se
střídajících pánů Pravonína. Dnes už je opět zámek v soukromém vlastnictví, ale
bohužel ve zchátralém stavu. V minulosti zde prožil léto i německý hudební
skladatel Richard Wágner a i on okouzlen zdejší krajinou tu vytvořil skladbu
„Tóny zvonů“ a načrtnul si libreto romantické opery „Svatba“.
Na návsi upoutají jednotlivé domy přesně navazující na sebe. I přes jejich
průběžné přestavby si náves dodnes dochovala zvláštní vesnický charakter. Jak se
můžeme dočíst z některých pramenů, spíše městského typu. Kaštanová i lipová alej
nabízí příjemnou procházku celou obcí, či posezení na lavičce.
V okolí obce je mnoho míst, které zvou k zastavení. Většinou se jedná o skupiny
lip, křížky a kapličky s krásnými výhledy do krajiny. Vede tudy i cyklistická
stezka „Kraj blanických rytířů“ (www.blanicti-rytiri.cz).
Pro ty, kdo mají rádi přírodu a klid, je zdejší krajina ideální k pěším tůrám,
cykloturistice nebo houbaření. V zimě je možno využít podobné sněhové nadílky,
jako na Vysočině, pro lyžování na běžkách. Po celý rok je příjemná procházka na
památnou horu Blaník. Z rozhledny na vrcholu je nádherný výhled na celé „Podblanicko“.
Pokud byste přece jen chtěli za kulturou, můžete navštívit muzea s podblanickou
tématikou v Louňovicích pod Blaníkem a ve Vlašimi, kde je také krásný anglický
park. Z památek v okolí stojí ještě za zmínku zámek Jemniště, hrad Český
Šternberk, či zřícenina hradu Šelmberk u Mladé Vožice, zámek Růžkovy Lhotice a
mnohé další drobné pamětihodnosti.
Do katastru obce, s rozlohou 1981 ha, patří několik osad: Buková, Křížov,
Karhule, Lesáky, Tisek, Volavka a tři samoty - hájovna a dva mlýny. Obec se
snaží podporovat všechny fungující služby, jako je mateřská škola, pošta,
obchod, ordinace lékařů a restaurace. Spolupracuje s místnímu firmami a
podnikateli, kteří mají opravdový vztah ke svému působišti a nabízejí pracovní
příležitosti místním obyvatelům. Obec má 539 obyvatel s průměrným věkem 41,3
roku. V produktivním věku je 294 obyvatel.
Pravonín je znám i aktivní činností různých spolků a sdružení. Mezi
nejaktivnější patří svaz žen, sokol, sbor dobrovolných hasičů, spolek rybářů a
myslivecké sdružení. Obec získala v poslední době významná ocenění v soutěži
„Vesnice roku“. V roce 2004 „Modrou stuhu Středočeského kraje“ za společenský
život a hned v roce 2005 získala první místo – „Zlatou stuhu Středočeského
kraje“. Hodnotící komise ocenila hlavně aktivní spolupráci spolků a obecního
úřadu, péči o zeleň, práci s mládeží a celkovou snahu zlepšovat život na
venkově.